Rybníkářství na Pardubicku

Rybníkářství na Pardubicku

Rybniční hospodářství – tradice na Pardubicku trvající již 900 let.

Rybníkářství na Pardubicku se začalo rozvíjet po založení Opatovického kláštera v roce 1086. K rozsáhlé rybníkářské expanzi dochází v letech 1492-1560 v éře pánů z Pernštejna, kteří založili Velkostatek Pardubice zahrnující 250 rybníků o výměře 6.500 ha. Od konce 17. století až do konce 19. století však postupně zanikla velká část rybníků. Po roce 1881 s příchodem Richarda Drascheho z Wartinberka je mnoho rybníků obnoveno a dochází k postupnému nárůstu hospodaření. V roce 1993 založená společnost Rybniční hospodářství, s.r.o., pokračuje nejen v tradičním rybníkářském řemesle na Pardubicku, ale také připomíná tuto pestrou historii regionu. 

Opatovický klášter

Klášterní řád benediktinů byl prvním církevním řádem v Čechách a na Moravě. Založil první klášter v Břevnově, druhý na Sázavě a třetí v Opatovicích nad Labem.  Život mnichů byl naplňován duchovní a manuální činností v souladu se známou zásadou „Ora et labora“ - modlit se a pracovat. Benediktini byli vynikající vodohospodáři a k nám přivezli například vynález vodního mlýna. Přímo za Opatovickým klášterem vybudovali struhu (předchůdce Opatovického kanálu), která napájela rybník později nazvaný Čeperka o výměře 500 ha. V rybnících chovali ryby a přímo v klášteřišti měli haltýře na jejich uchovávání. Ve 14. století spravovali na Pardubicku asi 100 vesnic a u řady z nich byly rybníky.

V té době to byl šestý nejbohatší klášter měřeno podle tehdejších daňových odvodů. Výhodou bylo, že se nacházel poblíž obchodní cesty mezi Kutnou Horou a Hradcem Králové.

Klášter dával poddaným řadu úlev, ale hospodaření na rybnících si vždy vyhrazoval pro sebe. Opatovický opat Neplach, autor Neplachovy kroniky, byl významným diplomatem krále Karla IV. V roce 1352 si u Karla IV. nechal udělat zvláštní zápis v listině o majetkové držbě rybníků, což dokladuje, jaký význam rybníkářství pro klášter mělo. Účastnil se spolu s Karlem několika delších zahraničních cest do Německa, Francie i jeho korunovace v Římě roku 1355. O rok později vydává Karel IV. dobře známý majestát, kde nabádá města a stavy ke stavbě rybníků pro hojnost ryb. Můžeme se domnívat, že císař byl opatem o rybníkářství velmi dobře informován a ovlivněn k šíření tohoto řemesla do dalších regionů. Opatovický klášter byl v roce 1421 zcela zničen Husity. Husitským vítězům se ale nepodařilo navázat na téměř 350 let trvající úspěšné hospodaření kláštera.

Pernštejnové a rybníkářské Pardubice

V roce 1492 se na Pardubicko dostává Vilém z Pernštejna, který zrekonstruoval zničené klášterní hospodářství a postavil přes 250 rybníků o výměře přes 7.700 ha. Husitskými válkami zničené rybníky opravil také na Přerovsku, Třebíčsku či na Hluboké, kde Vilém navýšil hráz Bezdreva a jeho výměru do jeho současné podoby. Rybníkářství tehdy tvořilo pro Pernštejny více než 70 % jejich příjmů. Pardubice - jejich nové sídelní město, na začátku 16. století dvakrát vyhořelo. Pernštejnové byli schopní ze svých dominantně rybníkářských příjmů město znovu vystavět. Renesanční centrum a zámek se bez velkých změn dochovaly až do dnešní doby.

V té době druhý nejvýznamnější rod Rožmberků zdaleka nedosahoval takových příjmů z rybníkářství jako Pernštejnové. Rožmberkové se rybníkářství od Pernštejnů vlastně učili. Jihočeský rybníkář Štěpánek Netolický byl žákem pernštejnského projektanta Kunáta mladšího z Dobřenic od Pardubic, který stavěl rybník Velký Tisý v Jižních Čechách. Protože měl Kunát na Pardubicku větší zakázku - dostavbu Opatovického kanálu, tak Velký Tisý dostavěl Štěpánek už sám bez svého učitele. Kunát Opatovický kanál rozšířil a prodloužil od Bohdanče až do Semína na celkovou délku 34 km. Jeho průtok se tím navýšil téměř na 3,0 m3/s, protože 20 největších rybníků, které napájel, mělo výměru téměř 3.500 ha. První a největší rybník, který napájel, byl Čeperka. Navýšil jeho hráz, přítok z Labe a výměru z 500 na 1200 ha.

Vilém z Pernštejna zavedl na Pardubicku na přelomu 15. - 16. století třístupňový chov kapra a vybudoval výše zmíněnou soustavu 250 rybníků. Největší z nich byly v okolí Bohdanče, kde vzniklo sídlo rybniční správy s úřadem fišmistra a s haltýři. Největšími rybníky byly Čeperka o výměře 1200 ha, Oplatil 450 ha, Rozkoš 350 ha a Bohdanečský 350 ha. Pernštejnové v roce 1560 panství Pardubice prodali habsburské císařské koruně a zdejší rybniční fond se už dále nezvětšoval. V důsledku třicetileté války v letech 1618-1648 dochází k dramatickému úbytku obyvatelstva. V českých zemích zbylo pouze okolo milionu obyvatel. Řada rybníků se přestala napouštět a na jejich dnech se postupně začalo zemědělsky hospodařit.

Úpadek a renesance rybníkářství

Za vlády Habsburků po roce 1776 byly na dnech bývalých rybníků Pardubicka stavěny nové vesnice a půda kolem vesnic byla parcelována pro zemědělské osadníky. Největší rybníky jako Velká Čeperka, Oplatil či Rozkoš však existovaly až do 60. let 19. století, kdy byly zrušeny kvůli požadavkům na další zemědělskou půdu a rozvoj průmyslu na Pardubicku. V roce 1881 koupil velkostatek Pardubice i s rybníky rakouský baron Richard Drasche z Wartinberka. Mnoho zaniklých rybníků obnovil a započal éru renesance rybníkářství. V roce 1919 po první pozemkové reformě však Richard Drasche zůstává v Rakousku a celý velkostatek Pardubice včetně rybníků je zestátněn. Po zániku velkostatku v 50. letech jsou rybníky převedeny na Státní rybářství.

Současnost rybničního hospodářství

Od roku 1984 působil ve Státním rybářství Adolf Vondrka jako vedoucí střediska Lázně Bohdaneč. Adolf Vondrka je šestou generací původně jihočeského rybářského rodu Vondrků. V roce 1993 uspěl v privatizaci střediska Lázně Bohdaneč společně s partnerem a založil společnost Rybniční hospodářství, s.r.o. V roce 2012 převzal obchodní podíly společnosti syn Adolf Vondrka ml.

Firma v současné době hospodaří na 52 rybnících o výměře 570 ha. Na 120 ha je hospodaření omezeno orgány ochrany přírody. Roční produkce je 200-250 tun ryb. Kapr tvoří 85%, zbytek je amur, štika, sumec, candát, lín. Společnost exportuje cca 2/3 produkce a 1/3 prodá na domácím trhu. Provoz řídí porybný, kterému jsou podřízeni baštýři, sádecký a rybáři.

Rybniční hospodářství, s.r.o. má registrovanou ochrannou známku Pernštejnský kapr, která byla inspirována heraldickým znakem Pernštejnů. Je pro ni velkým závazkem, aby navázala a zodpovědně pokračovala v hospodaření a chovu ryb na rybnících, který má na Pardubicku tradici už 900 let.

© 2017 Rybniční hospodářství, s.r.o. | foto: Franck Alasseur a Gabriela Chovancová